Autoři foodblogů jsou v poslední době přímo bombardováni emaily s názvem „Nabídka spolupráce“. Všechny atraktivní návrhy mají v devadesáti devíti procentech jedno společné – jsou často značně výhodnější pro toho, kdo po spolupráci tolik touží, a foodbloger za to má být ještě rád. Už jednou jsem se na tohle téma vyjadřovala, i když tenkrát mnohem ostřeji. Nemám v úmyslu to opakovat. Myslím, že bylo sděleno vše zásadní. Žádná blikátka, žádné bannery, žádné naturální směny ve smyslu: dám vám vzorky v hodnotě řádově stovek korun, vy o nich napíšete a uděláte jim reklamu. Tohle jsem si pro svůj blog nikdy nepřála a nikdy přát nebudu. Když už jsem něco pochválila, tak proto, že se mi to samotné zamlouvalo, a v tu chvíli to ani nebylo za žádnou úplatu. Jediný pořádný smysl jsem viděla v nějaké větší, komplexnější a dlouhodobější spolupráci, která by přinesla něco pořádného nejen mně, ale i čtenářům MENU domů. A nakonec se někdo takový objevil.

Měla jsem možnost si vymyslet, co chci a jak to chci. Bylo mi vyhověno. Výsledkem je nový pořad, který nepravidelně cca jedenkrát měsíčně uvidíte na internetové televizi Stream.cz. Vy v něm můžete být také. Pronajmu krásné prostory pro kolektivní vaření v centru Prahy, povedu tam kurz společného vaření a až bude vařeno, pozvete si své blízké, aby nám všem pomohli naše výtvory zkonzumovat. Přitom se to bude natáčet, já z toho pak sestříhám pořad. A co víc – všechno to budete mít zdarma a já můžu slíbit vždy exkluzivní suroviny. Tím „společným vařením“ chci říct, že nejde o klasický kurz, kde někdo zavelí:“teď si nakrájíme cibuli!“ a všichni ji začnou krájet. Tady ne. Rozdělíme si úkoly podle našich možností a schopností a prostě budeme na výsledku každý svou měrou pracovat, jak nejlépe umíme.

Nebudu to nijak dramatizovat, mým partnerem pro tuto záležitost je Coca-Cola. Už dávno před mým nápadem rozběhli kampaň Pojďme jíst společně. Pak začali hledat někoho, kdo by myšlenku posunul do světa medií a mohl tak inspirovat co nejvíce dalších. A já díky tomu mohla zrealizovat to, co jsem měla vždycky nejraději – vaření, natáčení videí, společnost, propojení fanoušků blogu s osobní zkušeností, setkávání a následně usedání ke společnému stolu.

První natáčení už proběhlo, kde jsem si „do zajížděcího provozu“ pozvala své vlastní přátele (a přítele), protože jsem potřebovala zjistit, jak korigování takové akce bude vůbec fungovat. Přeci jen jsem na místě nejen jako pomocník vařmenům a rozdávač úkolů, co kdo má dělat, ale také jako produkce, režisér, scénarista, budoucí střihač a v neposlední řadě moderátor :-D… Ale byla to výzva a já je mám ráda. První díl pořadu uvidíte tady na blogu, ale taky na Streamu a na facebooku už v pondělí 3.8.2015. Jde o jiný formát, než na co jste zvyklí, protože nás vaří hodně. Receptů je v pětiminutovém pořadu víc, proto budou důkladně slovně odprezentovány následně i tady na blogu.

Princip je takový, že jsme si našli nejrůznější mezinárodní a světové dny čehosi, které bychom rádi, abyste s rodinou a přáteli společně oslavili. Přinášíme návrh menu, které je sezonní, a nějak se tematicky i k dané události hodí. K tomu se můžete připojovat také na facebooku … a tyto události budou přibývat.

Ze všeho nejdříve nás čeká oslava Mezinárodního dne leváků, která připadá na 13.8.2015. Já jsem to pojala s nadhledem ve smyslu toho, že půjde o recepty, které zvládne i méně zdatný vařmen. Nechci tímto své přátele degradovat, to vůbec, ale půjde o letní salát, pastu a steaky s přílohou – vše laděné do provensálského stylu. Využijeme všech těch produktů přírody, kterými hýří nejen zahrady, ale i farmářské trhy a obchody obecně. A jak jsem tvrdila vždycky – když máte dobré maso, fakt na něm nemůžete nic zkazit – to byste museli být vážně úplně leví :-D … Ne, ani opravdoví leváci to s mým návodem nebudou moci pokazit :)

Rovnou nabízím pár fotek z natáčení :))) V pondělí tu přibydou také recepty na pokrmy vařené ve videu plus samozřejmě video samotné. A brzy se těšte na návod, jakým způsobem se na příští natáčení propašujete i Vy!

K.

vaříme společně 1

vlcsnap-2015-07-29-08h41m47s19 vlcsnap-2015-07-29-08h38m10s145 vlcsnap-2015-07-29-08h33m25s98

coca 3 coca 2 coca 1

Recepty

Salát s fenyklem a broskví na začátek byl mým velkým objevem v provensálské kuchařce, kterou jsem dostala přede dvěma lety. S pardónem, znáte to úsloví, jak někdo udělá z prdu kuličku? Tak tahle kulička je ze všech salátových kuliček ta nejkulaťoulinkatější. Zdá se, že málo ingrediencí a pro mnohé možná i prazvláštní kombinace nemohou zas tak mile překvapit, ale takhle na tento salát nepomýšlejte, byl by to totiž fatální omyl. Tento salát jsem zmiňovala už v Menu v sezóně, kde jsme se věnovali broskvím. Celý článek i s videem najdete tady. Text k receptu jsem vám zkopírovala do následujících řádků.

salát s fenyklem a broskvíIngredience na 2 předkrmové porce

Tradiční provensálský recept je skvělým příkladem toho, že není nutná dlouhá příprava ani příliš ingrediencí na to, abyste vytvořili něco opravdu famózního. Samotnou mě to napoprvé překvapilo, jak moc dobře tenhle salát chutná. Chce to kvalitní ingredience – nejen olej, také šunku (neplést s těmi tyrolskými typy, které jsou uzené a tudíž až moc slané – jde nám o španělskou a sušenou). Fenykl je nutno brát spíše menší, mladší, když ho budeme konzumovat syrový. Vrchní dva lístky ale bude nutno odendat, takže tím se hlíza zmenší. Vyhazovat je nemusíte, klidně je přidejte k zelenině do vývaru. Fenykl vždycky očistěte tak, že odříznete horní čahouny nazelenalé barvy, i tu krásně zelenou mininať (nevyhazovat v žádném případě, pokrájíme do salátu), rozříznete na půl a na čtvrt a odstraníte to dolní, tvrdé, nejedlé. Zbudou jen lístky tak tak držící při sobě ve vrstvách. Ty omyjte a krájejte podélně na velmi tenké nudličky. Někomu jich bude stačit pro osvěžení v salátu jen trochu, ne každý má rád lékořicový nádech fenyklu, ale ručím za to, že v téhle kombinaci se sladkou broskví ho oceníte.

Možná jste o povaření a následném loupání broskví ještě neslyšeli, věřte, že rozdíl od obyčejného „nakrájejte i se slupkou“ je velmi znát. Zaprvé ještě pevné broskve změknou a jakoby dozrajou (můžete z nich před tím odstranit pecku tak, aby vznikly dvě pěkné půlky, které pak vypadají na plátcích úhledně), zadruhé jde díky tomu oloupat tvrdší slupka. Po 2 minutách jednu půlku z vody vyjměte a zkuste, zda už lze broskev oloupat. Pokud ještě ne, vařte, dokud to nepůjde, takže další cca minutu. A nezapomeňte nechat před podáváním broskve pěkně vychladit v lednici.

Lasagne s ratatouille a salsiccou jsou mou oblíbenou záležitostí, hlavně teď, když je všude na zahradách a trzích tolik krásné čerstvé zeleniny. Samostatnou zeleninu ratatouille jsme dělali už k tuňákovi v Menu domů. Celý a podrobně popsaný recept najdete tady. Video i s tuňákem zde. Lasagne už jsme zas zapékali s neapolským ragú, hýr je videonávod. Jen se ratatouille vymění za ragú a hlavně do zeleniny přimícháte nakrájenou a před tím krásně opečenou čerstvou klobásku. Volila jsem vepřovou, ale i například jehněčí varianta je skvělá a hodí se. Nezapomeňte špičkou nože klobásku vždycky párkrát propíchnout. Nepraskne a pustí tuk, takže ji od začátku můžete dělat nasucho. Coby sýr nejčastěji volím už nastrouhanou zapékací verzi mozzarelly. Ne všude je ale k dispozici. Klasickou mozzarellu v nálevu na zapékání ale nepoužívejte, do lasagní není vhodná. Takže jiný sýr s důstojnou chutí a nebo nakombinovat s parmezánem. A pořídit chlazené lasagne se opravdu vyplatí. Nikdy nemusíte přemýšlet nad tím, jestli vám těstoviny nebudou ještě křupat mezi zuby, ani kolik tekutiny vsají, protože jsou vlastně za pár minut zapékání hotové, nicméně bez problému počkají, dokud se povrch krásně nezbarví. Ideální je dělat lasagne pár hodin předem, nechat vychladnout, pak až nakrájet na úhledné porce a ty znovu ohřát v troubě.

ratatouille

A teď ještě steaky a nicoise příloha. Na blogu najdete mnoho receptů, kde připravuju skvělé hovězí maso. Postup je stále stejný, stačí to okoukat, jednou zkusit a prostě už budete vědět. Zásadní je prostě kvalita masa. Za sucha vyvěšené několik týdnů je prostě nejlepší, i když také nejnákladnější, jsem si toho vědoma. Pokud byste maso chtěli grilovat, potřebujete co největší žár a klidně místo olivového oleje můžete maso potřít po celém povrchu sádlem. Věřte mi, nebudete litovat :) Takže kvalitní maso, omatlat, solím šupinkovou solí a čerstvě pepřím až úplně nakonec, když mám maso nafilírované na plátky. Odpočívat by mělo ideálně v másle a bylinkách, v troubě stačí cca 10 minut na 120°C. Vždy ale záleží na vašem požadavku na míru propečení a na tloušťce masa. Takže tady jsou pupek, chateaubriand nebo  entrecote, princip je stále stejný.

BM3A8897

Co se týče nicoise přílohy, je jasné, čím jsem se nechala inspirovat – slavný francouzský salát, kolem něhož se víří žhavé diskuse, zda sem patří vařené brambory či nikoli, zda tuňák z konzervy nebo čerstvý, či zdali můžeme vajíčko vařené na tvrdo vyměnit za pošírované. Já koncipovala věc jako přílohu, takže brambory ano – malé, vařené tak akorát, ideálně odrůda, kterou se můžete chlubit, takže třeba grenaille nebo la ratte. Vychladlé pokrájet na plátky, osolit, opepřit – a my jsme je smíchali ještě s majonézou a pestem. 3 díly majonézy na 1 díl pesta. Aby to klouzalo :) Fazolky vařte jen opravdu nezbytně nutný čas, řekněme 4 minuty maximálně, a pak pro barvu i křupavost šup s nimi do ledové vody. Do přílohy patří ještě krásně voňavá čerstvá rajčata, kvalitní olivy a buď salát batavia, ale můžete měnit i za ledový, římský či malé lístečky čehokoli, co vám chutná. Jak říkám, není to TEN pravý salát, ale jen jím inspirovaná příloha, která vám má hlavně chutnat. A ještě dresink na 4 porce:

  • 6 lžic extra panenského olivového oleje
  • 1 prolisovaný stroužek česneku
  • 5 nadrobno nakrájených lístků bazalky
  • 1 lžíce bílého vinného octa
  • 3 ančovičkové filetky
  • mořská sůl
  • pepř

Pokud byste si chtěli zhotovit pošírované vejce, sledujte návod

A teď vás všechny zajímá, jak se dostat na příští společné vaření, co? :))) Vydddddrrrrrž….. Brzy.

K.


Líbíl se Vám článek?

Koko doporučuje