Máneska02 / 04 / 2013

V poslední době se to všude hemžilo Máneskou, až jsem se cítila zahanbena, že jsem nebyla, nevím, nemám, co říct. Náprava byla zjednána náhodou, kdy jsem se bláhově ve čtvrtek večer na osmou na blind dostavila do ČESTRu a divila se, že nemají žádná dvě volná místa. Koktejl zklamání a chuti na hovězí mi vnuknul na mysl zas tu záhadnou Mánesku, která je vzdálena asi dvě tramvajové zastávky směrem k náměstí Jiřího z Poděbrad.

Poučena právě zažitým nezdarem na telefonu vyhledávám jejich číslo a raději se rovnou dotazuji, zda je místo pro dvě hladové duše, které by se rády do čtvrt hodiny usadily někde v teple. V Mánesce to, jak jsem později zjistila, tak horké nebylo. Obsazeno bylo tak z poloviny a přesně to odpovídalo i následujícím výkonům kuchařů i obsluhy. Za můj gastrozážitek dostávají 5/10 bodů, což znamená, že už se sem vracet nemám touhu, resp. nemám důvod. Asi to bude znít, že si hřeju vlastní polívčičku, ale ve výsledku se líp najím doma, až si budu chtít ugrilovat biftek se zeleninou a k tomu pro někoho ještě uvařit kuřecí paličky a krevety… Na začátek tu bylo pár nachos se salsou a pozorností podniku kousíček entrecotu na nepříliš zdařilých šťouchaných bramborech.

Začnu tím, co je tu nejdůležitější a co můžu také pozitivně ohodnotit: hovězí. 200g Oyster blade steak z podlopatkového svalu a pepřovou omáčkou 398 Kč, s grilovanou zeleninou 65,- Kč. Oceňuji přesnou trefu na kýžené propečení, v mém případě rare. Kdo neví, jak to chce, může vybrat podle obrázku v menu a přesně tak maso taky dostane. Bylo voňavé, kvalitní, šťavnaté. ALE jedna základní rada pro ty, které by jako mě napadlo dát si k němu grilovanou zeleninu. Stav propečení zřejmě odpovídá tomu, jak chcete i maso :-D Rare grilovaná zelenina = očernělá na povrchu, ale uvnitř křupavá a polosyrová. Paprika, červená cibule a hlavně cuketa – pokud objednávám grilované, nestojím o to, aby křupaly. U fazolek jsem to ocenila. Medium well byl paradoxně jen lilek, se kterým bývá často největší problém. Za tuhle grilovanou zeleninu bylo 65 Kč opravdu příliš. Pocit značného nedostatku jsem pocítila v oblasti pepřové omáčky. Na talíři tohle množství vypadá skvěle, ale kdybych dostala vedle do omáčníku bonus, využila bych ho s radostí. Nahřátý talíř mi demi-glace začala postupem osychu naleptávat a seškrábnout už nešla. Tak jsem tedy dopadla já.

Přítel takové štěstí neměl. Když jdeme někam na večeři za účelem reportu, jídlo mu vybírám já. Sobě jsem naordinovala slibnější biftek, ale chtěla jsem poznat i zrádnější položky jídelního lístku, na kterých se mělo ukázat konečné resumé. První přišly marinované tygří krevety (60g – 6 ks) v panenském olivovém oleji s česnekem, česneková bageta 179 Kč. Někdo v kuchyni si řekl, že naleptané talíře se asi špatně myjí, takže povolali do zbraně horké pánvičky všeho druhu. Na dně bylo oliváče až až, bageta příjemně ovoněná sušenými bylinkami…krevety křupavé a snad i „čerstvé“ v našem obvyklém českém měřítku. Očištěné, takže konzumovatelné bez role toaletního papíru na utírání omaštěných rukou. Ale kouzlo, nápad, zajímavá chuť, něco navíc, šmrc, jiskra…nic z toho se ani zdaleka nedělo. NIC. Kdyby špetka koření, ba dokonce čerstvé bylinky. NIKDE. Festival průměrnosti. A v něm pokračujeme.

Doteď se vše dalo nějak omluvit, přežít, sníst. Podprůměrným výkonem musím ocejchovat Pikantní vykostěná kuřecí stehna (200 g) ve sladkokyselé omáčce servírované na pánvi s rozpečenou bagetou. Jestli tohle jídlo má vypadat a chutnat takhle, Máneska by si měla zakoupit černý fix a tučně ho v jídelníčku zaškrtat. Brrrr. Kusy stehenních řízků bez kůže, opět bez kouzla, nápadu, zajímavé chuti, něčeho navíc, šmrncu či jiskry – zato s připečeným sladkým kečupoidem (po pikantnosti ani stopy) a předpečenou bagetou z marketu hozenou na 8 minut do trouby. Ano, host, který neví, co chce, si dává kuřecí, ale natolik by ho za to v Mánesce za 197 Kč trestat přesto neměli. Záměr jim však vyšel. Kdybych tam měla příště jít, opravdu si raději dám ten dvakrát až třikrát dražší biftek. A tenhle způsob servírování bagety jako přílohy se mi zdá velmi nešťastný, stejnou jsem si mohla vybalit z igeliťáku koupenou v blízkém albertu.

Celkový účet za zmíněné plus velké pivo a jablečno-mrkvovou dosti vodovou limonádou : 946 Kč. Na dezert jsem se neodvážila po přečtení recenze restaurace na ihned.cz. A to: „příště“ napsat nemůžu. Interiér falíruje mezi pokusem o stylovou hospodu, vinotékou, bistrem, zimní zahradou a nestylovou hospodou. Kuchař zvládá steaky na jedničku, ale z ostatního by ode mě dostal celkově dostatečnou, teda čtvrec. Nikde se nepoužívají čerstvé bylinky, nikde není nápad a nikde není vidět snaha navíc, která by ujistila hosty, že ve steakhousu si mohou dát i něco jiného než steak a přesto budou mrkat a smekat. Myslím, že každá položka v menu by měla být chlobou restaurace, i když jde o kuře ve stejkárně.

Nikde krom zrcadla u horního vchodu do restaurace se nedovíte speciální denní nabídku jídel navíc, nikdo z obsluhy vám o tom neřekne ani slovo. Já si zrcadla všimla až při odchodu. Obsluha ležérní, až dost. A já už napsala asi taky až dost. Takže příště si radši dám včas rezervačku do toho ČESTRu nebo do Brasileira. Uvidíme, zda bude lépe. Ale troufám si odhadovat, že určitě ano. Sorry.

KOKO